Věřícný přístup jako varianta ne-redukcionistické sociologické metodo-logie aneb existuje Panna Marie?

Úvod Text zachycuje debatu proběhnuvší na stránkách časopisu Biograf v letech 2010 a 2011 o alternativě k sociologickému redukcionismu v podobě tzv. věřícného postoje, jak jej pojmenovali jeho tvůrci – Jan Paleček a Zdeněk Konopásek. V první části práce je představen již zmíněný věřícný postoj, ve druhé části jsou reprodukovány námitky ze strany Tížika, Fujdy a Lužného. V závěru textu … Continue reading Věřícný přístup jako varianta ne-redukcionistické sociologické metodo-logie aneb existuje Panna Marie?

Advertisements

Kecání antinatalistické vol. 3 – křesťanský antinatalismus

Úvod Antinatalismus – názor, který tvrdí, že je morálně problematické mít děti, respektive že bychom se neměli rozmnožovat – získává v posledních letech na popularitě, alespoň pokud jde o diskuze o něm. Za jeho rozšířením stojí především současný jihoafrický filosof David Benatar a jeho kniha Better Never to Have Been (česky Nebýt či být[1]). Benatarův postoj … Continue reading Kecání antinatalistické vol. 3 – křesťanský antinatalismus

Jak Mirek Návrat znásilnil liberalismus

Mirka Návrata osobně (zatím?) neznám a i přes lehce agresivnější titulek není mým cílem ho jakkoli urážet nebo zesměšňovat. Mirek napsal článek, ve kterém tvrdí, že zákaz kouření v restauracích je zcela liberální a v souladu s konceptem klasického liberalismu, ke kterému se na svém blogu hlásí. V tomto článku nebudu nijak řešit samotný zákaz kouření – ten je … Continue reading Jak Mirek Návrat znásilnil liberalismus

Baconův obrat aneb od prisca sapientia k philosophia prima

"Nec refert quid factum fuerit, Illud videndum quid fieri potest" Francis Bacon, mnohými považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů novověké filosofie, představil ve svém díle nejenom novou vědeckou metodu, která měla povznést a obnovit vědecké poznání, ale rovněž radikálně jiné pojetí vztahu pravdivého poznání a času. Oproti předchozím filosofickým obdobím, která hledají pravdu kdesi v … Continue reading Baconův obrat aneb od prisca sapientia k philosophia prima

Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii

Roku 1790 spatřila světlo světa kniha, jejíž myšlenkové hloubce a brysknosti postřehů, se vyrovná jen málokterý spis. Touto knihou jsou dle mého názoru Úvahy o revoluci ve Francii od britského politika a filosofa Edmunda Burka. Ve svém referátu se nejprve zaměřím na kontext díla a následně představím několik Burkových myšlenek, které měly a mají stěžejní … Continue reading Edmund Burke – Úvahy o revoluci ve Francii

Martin Heidegger – O humanismu

Martin Heidegger bývá někdy označován za největšího filosofa 20. století. Svou filosofií navazoval zejména na Husserlův fenomenologický projekt a do kánonu západní myšlenkové tradice vstoupil epochálním spisem Bytí a čas, ve kterém se pokusil formulovat otázku po bytí, jakožto nejzákladnější, fundamentální otázku myšlení. Ve svém referátu představím kratší spis O humanismu, který byl vydán více … Continue reading Martin Heidegger – O humanismu

Arthur Schopenhauer – Svět jako vůle a představa

Dílo německého filosofa Arthura Schopenhauera s názvem Svět jako vůle a představa bývá řazeno mezi klasické texty západní filosofie. Svou specifickou interpretací Kantovy filosofie Schopenhauer započal filosofickou tradici známou jako voluntarismus. Bývá rovněž řazen mezi přední představitele iracionalistické filosofie, kde na jeho myšlenky dále navázal například Friedrich Nietzsche. Ve svém referátu se nejprve zaměřím na kontext … Continue reading Arthur Schopenhauer – Svět jako vůle a představa